Z iniciativy obcí v Bílých Karpatech (z české i slovenské strany) došlo ke společnému projektu, postavit na vrcholu Velkého Lopeníku rozhlednu. První rozhledna zde stála již v roce 1944. Po požáru byla znovu postavena a v roce 1972 musela být demontována pro špatný technický stav.
Bílé Karpaty z větší části tvoří hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Geologicky náleží Západním Karpatům. Vznikly v druhohorách a třetihorách, patří do západního úseku Flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou. Geomorfologicky se výrazněji uplatňují pouze odolnější pískovce, které budují nejvyšší horské partie, například Velká Javořina a Velký Lopeník 911 m n. v. Pro krajinu jsou příznačné široké zaoblené hřbety se zarovnanými povrchy a hlubokými údolími.
Novostavba turistické rozhledny je postavena na druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, Velkém Lopeníku, na kótě 910,50 m. n. v. Je umístěna 3 m od hranice se Slovenskou republikou. Konstrukční systém vyplynul z požadavků a možností investora. I předchozí rozhledny byly dřevěné. Rozhledna má betonovokamennou podstavu až do výšky 4,5 m. Z ní vyrůstá dřevěná příhradová konstrukce do výšky 21,9 m. Půdorysný tvar rozhledny je obdélník o rozměru 5,7 x 5,9 m. Směrem k vrcholu se ve dvou směrech zužuje. Schodiště se ovíjí kolem středového zrcadla. Prohnutá plocha zastřešení, která se otvírá směrem vzhůru, se odvíjí z tvaru kružnice.